Patrik Kebort o premiérovém získávání zkušeností, zatopení na lanovém žebříku, hecu od něžného pohlaví či jedinečné kombinaci disciplín
První zkušenosti s extrémním závodem Adrenalin Challenge Race letos pod děčínskou skálou nasbíral Patrik Kebort, jenž na sever dorazil společně s ostřílenou harcovnicí Gabi Hampelovou. A jak Patrik sám přiznává, závod se mu v mnoha směrech líbil, užil si jej a žije reálná šance, že na startu ho uvidíme i v roce 2022.
Patriku, při své první účasti na Adrenalin Challenge Race jste se letos umístil na sedmé příčce. Jak svou premiéru hodnotíte? Jste se svým umístěním spokojený?
Svoji premiéru bych zhodnotil jako získávání zkušeností. Adrenalin Challenge Race je specifický závod a já navíc nemám zkušenosti ani s podobným typem závodu. Po plavání, které se mi povedlo nad očekávání, jsem si myslel o trochu výš. Ale celkově sedmou příčku beru.
Co bylo během závodu nejtěžší? Byl v jeho průběhu nějaký moment, kdy jste si musel opravdu sáhnout na dno a zabojovat i sám se sebou?
Můj sportovní background je hlavně cyklistika a lyžování, zato lezeckými disciplínami jsem prakticky nepolíben. Paradoxně nejtěžší však pro mě bylo kolo, kdy jsem nečekal, že trasa bude tak těžká. Podcenil jsem vybavení a v průběhu cyklistické části jsem měl několikrát chuť kolo zahodit, když jsem, ve své papírově nejsilnější disciplíně, nemohl prodat svoji fyzickou připravenost. Ale tím, že průběh závodu nebyl úplně kontaktní, tak mě nikde nedonutil sáhnout si na úplné fyzické dno. A strach v mém závodním pojetí nemá místo.
Která konkrétní disciplína pro Vás byla nejsložitější?
Velmi mi zatopil lanový žebřík. Nikdy jsem nelezl na takhle dlouhém žebříku a opravdu jsem byl překvapen, jak náročná disciplína to je.
Co jste si naopak v průběhu závodu nejvíc užil a bylo pro Vás nejpříjemnější?
Ne úplně podle očekávání jsem si užil plavání. Jsem soutěživý typ a zde ještě nebylo startovní pole rozdělené a bylo o co bojovat. Navíc se mi celkem dařilo.
Na závod jste dorazil spolu s Gabi Hampelovou, která Vás k účasti vyhecovala. Jak se jí to povedlo a co Vás definitivně zlomilo, že jste na účast kývnul?
Gabča se mě tak bezelstně zeptala, co dělám 18. září. Já ještě žádný plán neměl. Také moc neumím říkat ne výzvám. Sice jsem chvíli dělal, že se rozmýšlím, ale od první chvíle mi bylo jasné, že budu závodit.
Jak se Vám zamlouvala pestrost technických a silových disciplín, které závod nabízí?
Kombinace je to bezesporu jedinečná. Pozitivní je, že asi nikdo nemůže být kvalitně připraven na všechny disciplíny. Tato kombinace má určitě potenciál na to vytvořit závod s napínavým průběhem až do konce. Škoda malé účasti, která dramatičnosti moc nepřeje. A také je škoda úzkých míst, jako lanový žebřík nebo střelba, kde se malé rozestupy zvětšují - a to kazí souboje takříkajíc „tělo na tělo“.
V čem Vaší optikou spočívá jedinečnost a originalita tohoto závodu?
Jedinečná je už kombinace disciplín. Zajímavá je i lokalita závodu mezi děčínským zámkem a Pastýřskou stěnou.
Nalákala Vás letošní účast natolik, že se na Vás můžeme těšit i v příštím roce?
Ještě nevím. Ale minimálně to budu zvažovat.
Foto: Jiří Knejp