Zásluhou finálovýho času 3:09:00 obsadil Libor Riňák na extrémním závodu Adrenalin Challenge Race 2018 šestou příčku z desetičlenný mužský konkurence. O dvě místa si tak polepšil oproti roku 2016. Stála za tímhle zlepšením i poctivá příprava? A co dalšího Libor prozradil o zvýšený náročnosti závodu, důležitosti nepodcenění plavání či dvou disciplínách, na něž se nejvíc těšil? Interview odpoví na tyhle i další interesantní otázky...

Libore, šestý místo na Adrenalin Challenge Race 2018 jsi vybojoval právě Ty. Jaký prožíváš bezprostřední pocity a dojmy po proběhnutí cílem? (rozhovor byl tvořen krátce po skončení závodu, pozn.).
Vzhledem k tomu, že jsem Adrenalin Challenge Race absolvoval před dvěma lety, čili v roce 2016, a sáhnul jsem si tam opravdu na dno a šel jsem víceméně nepřipravenej, tak tentokrát jsem to nepodcenil. Na druhou stranu musím říct, že i tak to byl docela oříšek. (úsměv)

V čem vidíš hlavní rozdíl oproti závodu před dvěma lety?
Minimálně v tom, že byly nějaký nový disciplíny, který předtím v programu nebyly. Paddleboard jsem si zkoušel poprvý v životě. Byla tady střelba ze vzduchovky a já jsem předtím nikdy v životě nestřílel. Pneumatiky a orienťák pro mě taky byly novinkou. A při něm jsem se ztratil. (rozesměje se)

Dá se říct, že letošní ročník byl náročnější než ten v roce 2016?
Určitě jo, protože bylo víc disciplín. Bylo to víc namáhavější, docela i na hlavu. Člověk musel přemýšlet, nebylo to jenom o bezhlavým běhu a jízdě na kole.

Dokážeš vypíchnout, co pro Tebe na trati bylo nejtěžší?
Doslechl jsem se, že si všichni stěžujou na kolo, že to byl docela oříšek. Musím říct, že pro mě ne. Já jsem bojoval spíš s předposlední disciplínou, kterou byl uphill. Tam už mi vypovídaly nohy a začal jsem mít křeče do stehen.

A kterou disciplínu sis naopak nejvíc užil?
Těšil jsem se na skok z mostu, protože s tím jsem před dvěma lety psychicky bojoval. Dneska jsem si to chtěl skočit po hlavě, což se mi podařilo. A samozřejmě extreme travers – to byly moje dva hlavní cíle, který jsem chtěl dokončit.

Říkal jsi, že před závodem u Tebe proběhla nějaká příprava. Popiš ji, jak vypadala a co všechno obsahovala.
Věnoval jsem se víceméně běhu, cyklistice a v neposlední řadě i plavání. Před dvěma lety jsem to totiž v Labi přepálil, v polovině mi došly síly a párkrát jsem se nalokal, málem jsem se utopil. Tak jsem to tentokrát nechtěl podcenit.

Když to příští rok vyjde, zdraví dovolí a klapnou i všechny další okolnosti, můžeme Tě zase na závodu očekávat?
Určitě! Já bych se zúčastnil i minulej rok, ale pracovní záležitosti mi to nedovolily. Takže pokud mi to dovolí příští rok, nastoupím. (usměje se)

Foto: Jiří Knejp