Pomalu se z něj stává chodící exemplář a ostřílený matador extrémního závodu Adrenalin Challenge Race. Řeč je o Jiřím Žáčkovi, jenž v předchozích dvou letech obsadil čtvrté, respektive páté místo. Letošní šestá příčka sice znamená šesup o jednu pozici oproti loňsku, ale to Jirkovi v cíli na spokojenosti z dokončení závodu nijak neubralo. Ba naopak, celé povídání se neslo ve velmi pozitivním a pohodovém duchu.

Jirko, popiš, jaké se v Tobě po proběhnutí cílem na šestém místě mísí bezprostřední pocity a dojmy? Jak se cítíš?
Cítím se skvěle, je to výborný! Je to adrenalin, je to zážitek a vždycky mám v cíli dobrej pocit, když se doběhne.

Byl letošní závod v něčem náročnější než ten loňský?
Větší konkurence, šikovný kluci. Ale líbilo se mi, že všichni hráli fair play. Když jsme se předjížděli, tak uhnuli, nikdo nepřekážel a nikdo nepodváděl, takže v tom to bylo super. Musím vyzdvihnout dobrou práci od pořadatelů, nakonec vyšlo i počasí. Ale je to náročný, jako každej rok. (usměje se)

Co sis letos během závodu nejvíc užil?
To samý, co loni, travers. Nic jinýho nemá cenu. (opět úsměv)

A souhlasíš s ostatními závodníky, že nejhorší bylo plavání?
Jako každej rok bylo nejhorší plavání. Opravdu je to náročný, kdo si to nevyzkoušel, tak nepochopí, jak je to náročný plavat tam na jednu stranu, na druhou stranu proti proudu. Letos tam dokonce i dva zachraňovali – takže to je nejnáročnější disciplína. Nevím, jestli někdo říkal něco jinýho.

Zatím se všichni jednomyslně shodli právě na plavání.
(pousměje se) Takže plavání, jako každej rok.

Varoval jsi nebo upozorňoval jako zkušený matador závodu svoje kolegy a kolegyně, že závod je opravdu složitý například oproti Spartan Race? Že tenhle závod je velmi specifický?
Před startem jsme se spolu bavili, ale všichni věděli, do čeho jdou, takže myslím, že to poznali sami až na dráze, když běželi, skákali a zdolávali i další disciplíny. Překvapil mě jeden kluk ze Spartan Race, co byl přede mnou – ten měl hodně velkej strach jak ze skoku, tak z traversu i slaňování. Měl s tím opravdu velkej problém. Ale jinak byl šikovnej. (úsměv)

Ceníš si letošního šestého místa o to víc, že je na závodu rok od roku čím dál silnější konkurence?
Cením si šestého místa a cením si toho, že jsem to doběhl. Byla opravdu dobrá konkurence a mělo to náboj. A doufám, že co nejvíc lidí doběhne, protože myslím, že to je hlavní cíl tohohle závodu.

A jak se cítíš na nějakou menší oslavu úspěchu?
Najíst, napít, jeden panák a hotovo. Zítra jdeme do práce, takže je to spíš pro zábavu, tohle není vrcholovej sport.

Nejde se opět nezeptat. Co příští ročník, necháš se na závod znovu zlákat a dorazíš, pokud budeš moct?
(chvíli se usmívá, než odpoví) Každej rok váhám, vždycky po ukončení, ale uvidíme. Možná se nechám zase překecat.

Foto: Zdeněk Sluka