Honza Wemblout o bolestivém závodu, zákrutách změny cyklotrasy, motivaci od syna, originálním hashtagu i výzvě pro letošní ročník
Tohohle borce nelze ve startovním poli přehlédnout. Od začátku závodu jede na extrémní otáčky – a i když síly postupně docházejí, on se s nástrahami jednotlivých disciplín pere s obrovským zaujetím a vášní. Do cíle Adrenalin Challenge Race 2021 sice doběhl na poslední desáté příčce v čase 4:34:47, ale gejzíry jeho radosti z dokončeného závodu jsou těžko popsatelné. V poutavém a velmi uvolněném interview se Honza rozpovídal a přiblížil závod z mnoha úhlů – a to velmi neotřelým a osobitým způsobem
Honzo, po několikaleté odmlce jste se loni znovu zúčastnil extrémního závodu Adrenalin Challenge Race v Děčíně. Jaký závod to pro Vás byl a jak moc bolel?
Od roku 2017 už v Děčíně proteklo hodně vody, to je fakt. Jednou stačilo, říkal jsem si tenkrát. Ale už další rok jsem litoval. Přihlásil jsem se na závod v roce 2020, ale jeho termín se kvůli pandemii posunul a ještě pozměnil pár dní před konáním akce, což jsem bohužel vzhledem k jiné domluvené aktivitě nedal. Adrenalin Challenge Race v Děčíně bolí hodně, proto jsem se vrátil. (smích)
Jaké změny Vás za ty roky nejvíc překvapily a co pro Vás bylo takovou horkou novinkou?
Nemile mě překvapila trať na kolo. V roce 2017 se jely dva easy okruhy nahoře kolem zoo. A protože jsem na kole seděl naposledy právě v loňském roce, byla pro mě letošní trasa na Červený vrch absolutní popravou. Nohy mi už potom tvrdly celý závod při každém sebemenším zastavení tak, že jsem měl chuť se bolestí vypařit.
Co v průběhu závodu bylo nejtěžší? Kde jste si nejvíc sáhnul do repertoáru svých sil?
Konec plavání. Stejně jako jsem netrénoval kolo, tak ani plavání. Těch posledních 30 temp bolelo. Nechtěl jsem se nechat lovit v Drážďanech, zároveň však nebylo kde brát sílu. Byl to mazec. Ale ze břehu na mě křičel můj osmiletý syn, jehož jsem vzal s sebou, aby viděl, co je dřít a nevzdat se. Tak potom už to šlo samo.
Měl jste – i přes tuhle velkou podporu od syna - někdy v průběhu závodu myšlenky na to, že to vzdáte, nebo jste na to ani nepomyslel a chtěl se rvát jako lev až do úplného konce?
Přijel jsem odhodlanej závod dokončit. Mám na to dokonce speciální hashtag „nechcinicjinyhonezprezit“, kterej používám ve stories, když běhám. Už před závodem jsem věděl, že budu poslední. Nevadilo mi to předtím, po celou dobu závodu a nevadí mi to ani teď. Někdo poslední být musí. Na nějaké vzdávání nebylo pomyšlení. Vyhrát jsem chtěl hlavně nad sebou a dokázat si, že i po čtyřicítce to dám téměř z gauče.
Jakou disciplínu jste si naopak nejvíc užil?
Asi ten orienťák. Věděl jsem, že tentokrát to zaběhnu, neboť běh byl jedinou z disciplín, které se jakžtakž věnuju. Chodím běhat po večerech, udržuju se tak v kondici, trénuju výdrž a hlavně si čistím hlavu. Na ferratě jsem byl vůbec poprvé v životě. Překvapila mě lehkost trati, zároveň ale ten zvláštní respekt, co věnujete každému svému pohybu. Jedním slovem omamné.
Jak tedy probíhala Vaše předzávodní příprava? Zaměřil jste se ještě na něco konkrétního?
Jak jsem právě řekl, běhám. A hraju golf – hodně. (smích)
Jakými slovy byste případné další účastníky a účastnice nalákal, aby se na start postavili v letošním roce? Co za zážitky je pod děčínskou skálou čeká a nemine?
Je to výzva od začátku do konce. Řeka v Děčíně není bazén u hotelu. Vem si neopren. Kolo je alfa a omega dobrého času v cíli. Orienťák není kilometr, ale šest. (smích)
Paddleboard je dobrý zkusit někdy dřív, stejně tak provazový žebřík. Pokud máš strach z výšek, zůstaň doma.
A co Vy osobně, máte v plánu letošní rok na závod opět dorazit?
Už hledám trenéra pro plavání a kolo. Tak co myslíte? (na závěr se rozesměje)
Přihlášky na Adrenalin Challenge Race 2021:
https://www.adrenalinchallenge.cz/cs/acrace-registrace
https://www.adrenalinchallenge.cz/cs/acrace-registrace
Foto: Vojtěch Mervart
