Honzo, jak se bezprostředně po závodě cítíte? Jaké pocity a dojmy ve Vás převažují?

Letos to bylo zase náročný. Pokaždý je to trochu jiný, než to bylo rok předtím. Letos podle mě bylo hezký a těžký kolo. Trochu mě mrzí orienťák, myslel jsem si, že je to moje silná disciplína, ale letos se mi zase nepodařila. Některý kontroly bohužel ukradly, některý nevím, jestli byly úplně správně. Tak to mě mrzí, jelikož je to moje srdeční záležitost. Tam jsem čekal, že budu silnej. Ale jinak to bylo krásný!

 

Takže souhlasíte s názory dalších závodníků, že letos byl závod v něčem oproti loňsku náročnější?

(pousměje se) Já jsem zase o rok starší a o nějaký to kilo těžší, takže možná je to spíš o mojí fyzičce, že je to o něco náročnější než loni. Ale závod Vám nic nedá zadarmo, je to pokaždý jiný. Fakt to bylo těžký, ke konci jsem toho měl plný brejle. Uphill už byl na krev – a ještě jsme tam šli s nějakým kolegou relativně kousek za sebou, takže jsme se hecovali. Fyzicky na tom asi taky už nebyl dobře, takže žádné velké finišování mezi námi neproběhlo.

 

Loni jste skončil na třetí příčce, letos pátý. Je tedy rok od roku složitější prohánět „mladé vlčáky“?

Já osobně jsem rád, že tady letos bylo víc lidí. Myslím si, že i zásluhou pořadatelů. Loni to bylo spíš štěstí, že jsem skončil na bedně, a to právě zásluhou menšího počtu závodníků. Letos jsem s pátým místem spokojen. Co jsem viděl, tak „vlčáci“ na prvních třech místech měli velkej odskok. Ti byli hodně dobří!

 

Mohl jste nějak využít zkušeností z loňska, kdy jste věděl, jak využít a rozložit síly?

To si myslím, že je určitě výhoda. Člověk ví, co ho čeká, na druhou stranu si to stejně musí tak jako tak odpracovat. Třeba plavání v Labi hned na začátku, to je prostě každý rok velká výzva – aneb ta správná challenge! (usměje se)

 

Když se na závod podíváme v globálu – v čem je jeho největší kouzlo a čím Vás osobně upoutal?

Jak jsem říkal, já dělám jako hlavní sport orienťák. Ze závodů, které jsem absolvoval, tak Adrenalin Challenge Race je specifickej. A to v tom, že kombinuje opravdu hodně disciplín. Ty disciplíny jsou kombinací adrenalinu, výdrže a síly. Žádný obdobný závod jsem doposud neabsolvoval. Tohle od každého závodníka vyžaduje opravdovou všestrannost.

 

Taky se mi moc líbí prostředí, kde se závod koná. Letos bylo náročný kolo, ale bylo v krásným prostředí - a je nádhera si tohle zajet...

 

V předzávodním interview jste říkal, že zkusíte k účasti vyhecovat i svého životního partnera, který nakonec přijel „jenom“ jako podpora. Myslíte, že příští rok už to vyjde a do závodu půjdete oba dva společně?

My jsme šli společně před třemi lety, to byla naše první účast. Partner má letos nějaký zdravotní problémy, takže si myslím, že by to nedal. Uvidíme, je tady, zkusím ho vyhecovat na příští rok.

 

S Vámi tedy pro ročník 2022 můžeme počítat? Máte motivaci a chuť se znovu v Děčíně postavit na start?

Já bych rád! Myslím si, že je to pohodovej a příjemnej závod v krásným prostředí. Pořadatelé jsou úžasní, takže pokud mi to čas a zdraví dovolí, tak určitě rád přijedu.

 

Foto: Jiří Knejp