Vítězkou pátého ročníku extrémního závodu Adrenalin Challenge Race v Děčíně se stala Gabriela Hampelová, která vybojovala svůj vůbec první „závoďácký“ titul v kariéře. Krátce po závodě byla plná pozitivních emocí a neutuchajícího nadšení, což ještě podtrhly i její odpovědi v následujícím pestrém interview.

Gabrielo, jak chutná vítězství v extrémním závodě Adrenalin Challenge Race 2019? Jaké jsou Tvoje bezprostřední pocity a dojmy po protnutí cílové pásky?
Nemůžu tomu sama uvěřit. Já jsem celou dobu bojovala jenom sama se sebou, protože mám trošku astma a 160 centimetrů – a na ostatní potom koukám až v cíli. Takže jsem se celou dobu soustředila na sebe a jsem strašně spokojená!

Co pro Tebe bylo v průběhu závodu nejnáročnější?
Pustit se z mostu a skočit takzvaně do volna, když věříte pouze tomu jednomu lanu. A kopce byly taky opravdu náročný...

Co plavání? Mužští zástupci se shodovali, že plavání bylo opět pekelně těžké.
Plavání bylo rozhodně nejhorší, voda byla hodně studená i přesto, že jsem měla neopren na nohy, ruce byly venku. Ale udejchat to, když vám voda tlačí na plíce a máte takovej klaustrofobickej sevřenej pocit, je opravdu těžký. Bylo to hrozně studený, proud je silnej i přesto, že není vysokej stav vody.

A co sis naopak nejvíc užila?
Já mám asi nejvíc natrénováno běhání a moc se mi líbil výběh na Pastýřskou stěnu do přírody - a jenom si hrát na pěšinkách vpravo, vlevo, nahoru, dolů...

Je to Tvůj úplně první triumf v kariéře na některém ze závodů?
Jo, úplně první. Většinou se umisťuju spíš ke konci, ale tady ženských moc nebylo, takže jsem první a jsem za to hrozně ráda!

Hádám správně, že první životní výhra musí být úplně nepříjemnější, že?
Je to sladký prvenství. (spokojeně se usměje)

V čem se v Tvých očích skrývá jedinečnost, výjimečnost nebo specifičnost Adrenalin Challenge Race třeba v porovnáními s ostatními závody?
Hrozně se mi líbí, že závod se v Děčíně koná jednou za rok a účastní se ho hrstka lidí, kdy jste jedním z mála těch výjimečnejch. Dělají to lidi, který to baví a který pro to žijou – a rozhodně se vrátím! (opět úsměv)

Jak probíhala Tvoje předzávodní příprava? Specializovala ses na něco konkrétního?
Celou zimu jsem strávila na snowboardu a na běžkách. Jakmile jsem uzavřela zimní sezonu, tak jsem začala trénovat na Spartan Race, kterej běhám taky. Je to komerční, ale beru ho jako zábavu. Takže nejprve jsem běžela Spartan Race Super v Kutné Hoře, teď to byl měsíc sem do Děčína a za měsíc mám zase Spartan Race. Potom odjíždím na Erasmus a jinak pracuju a studuju vysokou školu. Takže se snažím skloubit sport a další dvě povinnosti.

Už jsi to naťukla. Pokud bude šance a všechno se dobře snoubí, příští rok se na Tebe v Děčíně můžeme opět těšit?
Už jsem to přislíbila moderátorovi Mc Kajakovi. Jo, příští rok mě tady můžete vidět. (rozesměje se)

Foto: Radek Petrášek a Zdeněk Sluka