Dokáže František Rychnovský dokonat vítěznej hattrick? To byla jedna z hlavních otázek před startem čtvrtýho ročníku extrémního závodu Adrenalin Challenge Race. Nakonec se mu to nepovedlo, když prvenství mu uzmul Michal Horáček. Ten byl ze svýho triumfu nadšenej a krátce po závodě – ještě plnej emocí a vyplavenýho adrenalinu – nadšeně hodnotil celej průběh v interview, který najdeš na následujících řádcích...

Michale, dokázal jsi vyhrát extrémní závod Adrenalin Challenge Race 2018. Jaký jsou Tvoje bezprostřední pocity, dojmy a zážitky po protnutí cílový pásky?
Jsem nadšenej! Strašně jsem si to užil, je to super akce. Vůbec jsem nevěděl, do čeho jdu, ač trochu představu jsem měl. Atmosféra byla perfektní a počasí vyšlo. Vyzkoušel jsem si spoustu nových věcí, i když s něčím zkušenosti mám, ale takhle v jednom závodě je to něco jinýho. Všem doporučuju!

Co konkrétně sis během závodu nejvíc užil?
Nejpříjemnější – a zároveň největší výzvou – pro mě byl skok z mostu. Tohle mi úplně nesedí, nemám z toho dobrej pocit. Ale jinak ferrata super, extreme travers úžasnej zážitek, vyzkoušel jsem si paddleboard, z čehož jsem měl strach, ale nakonec jsem se to docela naučil a šlo mi to, z toho mám taky radost. Všechno bylo fajn. (úsměv)

Dokážeš vypíchnout, v čem je v Tvejch očích závod jedinečnej a co je jeho specifikem?
Určitě je to kombinace disciplín. Střídají se silový disciplíny s technickejma, kde po nějaký náročný fyzický je třeba trošku koordinovat, nechat svaly odpočinout a vyklepat. To je určitě náročný a člověk vlastně pořád mění a zatěžuje různý partie těla. Právě tohle je na Adrenalin Challenge Race určitě zajímavý a specifický.

Jde taky o poměrně dlouhej závod. Časy mnoha závodníků se blíží ke třem hodinám (Michalův čas v cíli byl 2:17:53, pozn.), což je určitě v tomhle počasí náročný. Jak síly docházej, tak člověk s tím bojuje a musí se s tím poprat... (usměje se)

Účastníš se jinejch extrémních závodů často?
Přiznám se, že takovejhle závod neznám a nikdy jsem ho neabsolvoval. Spíš jezdím tzv. survival závody, kde se jezdí ve dvojicích. Tyhle závody jsou delší. Ale tam extrémních disciplín, jako byla tady například ferrata, není tolik. Kolo, běhání nebo orienťák tam jsou taky, ale jak jsem říkal, v týhle kombinaci to je jedinečnej závod, co jsem zatím absolvoval.

Proběhla u Tebe nějaká speciální příprava před Adrenalin Challenge Race 2018?
(rozesměje se) Tak trochu jsem fyzičku potrénoval. Byl jsem párkrát plavat, protože plavání určitě není moje nejoblíbenější disciplína. Ale jinak teda, jak jak zmínil, dělám orienťák, sice už ne na nějaký úrovni, ale nějak se fyzicky udržuju. Takže speciální příprava neproběhla, ale mě všechny outdooorový sporty baví, ať už je to lezení, ferraty, jezdím rád na kole a běhám. Člověk se udržuje, co mu čas a rodina dovolí. Snažím se udržet si všestrannost - a s tou se to dá nějak zvládnout.

Zmínil jsi plavání. Vloni závodníkům úplně nechutnalo studený Labe. Jak to bylo letos?
Letos jsem z toho měl taky strach, protože jak říkám, není to moje disciplína a nemám třeba ani neopren. Ale do tý vody jsem se těšil, protože dneska je opravdu teplo, takže to bylo příjemný – a voda byla super! Naopak mě pak ještě mrzelo, že si tam nemůžu skočit v průběhu závodu a trochu se zchladit. (usměje se)

Proběhne u Tebe nějaká - alespoň menší - oslava dnešního triumfu?
(úsměv) Určitě až si třeba sedneme s manželkou u večeře, tak zážitky se ve mně budou mísit. Prohlídneme si společně fotky ze závodu, protože tady mám celou rodinou, která mi fandila a závod dokumentovala.

Závod Tě evidentně nadchnul, takže když všechno klapne, příští rok Tě můžeme v Děčíně znovu očekávat?
Určitě! V tuhle chvíli říkám, že jo, protože jsem nadšenej. (šibalsky se usměje)

Foto: Jiří Knejp